Zatímco se cestující seznamují s jízdním řádem, podle kterého budou vlaky jezdit po většinu roku 2026, pomalu startují přípravy jízdního řádu následujícího. Je to práce, v níž všechno souvisí se vším. Zdaleka nejde jen o odjezdy a příjezdy vlaků.

Odjezdová tabule na pražském hlavním nádraží. (Ilustrační foto: Shutterstock.com)
tabule

Každou druhou neděli v prosinci se mění železniční jízdní řád v celé Evropě. Je to dáno historicky a železniční dopravci díky tomu mohou každoročně obměňovat své služby a přizpůsobovat je aktuálním potřebám. Pojďme nahlédnout do „drážní kuchyně“ a podívejme se, jak se nový jízdní řád připravuje.

Krok první: Objednávka

Náš zákazník – náš pán. Teď zrovna nemyslíme cestujícího (ačkoli o něj jde především), ale objednatele. Toho totiž má naprostá většina našich spojů. Typicky jde o stát nebo kraje. Objednatel určí, v jakých časech a na jakých trasách mají vlaky jezdit, a my jako dopravce jsme povinni jeho požadavkům vyhovět. Provoz těchto vlaků objednatel spolufinancuje.

Některé vlaky, především v dálkové dopravě, provozujeme na vlastní komerční riziko, což znamená, že si na sebe musí takové vlaky vydělat a z veřejných zdrojů na ně nejde ani koruna. Sami tedy vytipujeme, o které časy, trasy a zastávky bude mezi cestujícími největší zájem. Mezi vlaky provozované na komerční riziko patří například vlaky kategorie SuperCity Pendolino vedené mezi Prahou a Ostravou. 

Psali jsme:

Jízdní řád 2026: Kratší cesty, nové destinace a více pohodlí

Nezapomeňte na povinné místenky na lince Praha–Ostrava

Gdaňsk žil moderní železnicí, České dráhy reprezentoval ComfortJet či nový bateriový RegioPanter

Rok 2026 se chystal už od října 2024

Nový jízdní řád platí od 14. prosince 2025, ale první požadavky na spoje v dálkové vnitrostátní i mezinárodní dopravě mohly přicházet už v říjnu 2024. Ano, opravdu o více než rok dříve. Příjem objednávek skončil v lednu 2025 (v té době jsme museli mít jasno i o svých komerčních dálkových spojích) a v první polovině února následovala několikadenní porada „Koncepce dálkové dopravy“, která objednaným vlakům dala jasnější obrysy.

Podobně postupují kraje v případě regionální dopravy, jen začínají o něco později. První požadavky začaly přicházet v lednu a jasný rámec regionální vlaky získaly během března.

Jedny z nejnáročnějších spojů jsou mezinárodní

Objednatel řeší jejich vnitrostátní část, zatímco komunikace se zahraničním dopravcem je na nás, tedy Českých drahách. Co je závazkový vlak u nás, může být v zahraničí komerční. Sladit to, to je oříšek!

Další hráč na scéně: Správa železnic

Že by bylo hotovo? Ale kdeže. V dubnu je potřeba poslat požadavky na trasy Správě železnic a požádat ji o přidělení kapacity dráhy. Správa železnic zná plány ostatních dopravců v osobní i nákladní dopravě, a tak ví, jak je na kolejích „plno“. Proto také může navrhované časy, které požaduje objednatel a dopravce, upravit. Rámcově řečeno – objednatel i dopravce chtějí, aby vlaky jezdily co nejkratší dobu (to přece chtějí i cestující). Správa železnic zase ví, co je reálně možné. Samozřejmě i my jako dopravce musíme zohlednit své možnosti (vliv má i typ lokomotiv a vozů, protože každý má jiné jízdní vlastnosti). A tak se hledají cesty, aby byli spokojení všichni. Téměř jasno by mělo být ke konci léta poté, co se realizuje řada jednání o předloženém návrhu jízdního řádu se všemi zúčastněnými stranami.

Základní pomůckou při sestavování jízdního řádu je tzv. grafikon, tedy nákresný jízdní řád, který sestavuje Správa železnic. Jde o grafické znázornění tras a časů všech vlaků na trati. Vodorovná osa určuje čas, svislá osa stanice či jiné dopravní body. Křivky v grafu jsou jednotlivé spoje. Kromě plánované polohy vlaku v místě a čase lze z grafikonu vyčíst obsazenost trati, místa křižování nebo navazování spojů a další technické detaily.
grafikon

Aby bylo čím jezdit a vlaky měl kdo doprovázet

Dosud jsme se bavili jen o časech odjezdů a příjezdů, což je ostatně to hlavní, co cestující zajímá. Tvůrci jízdního řádu ale musí myslet i na to, aby byly k dispozici potřebné lokomotivy, vozy i lidé. Proto naši kolegové v oddělení jízdního řádu vytváří řazení vlaků a podle objednávek určují, které vlaky bude doprovázet vlakový personál, případně jak bude velký. Zapeklité je, pokud se počet vozů ve spojích den ode dne liší. Nebo pokud se některé vozy odpojují a pokračují dále třeba jiným vlakem. Navazujících nezbytných činností, které cestující nevidí, je opravdu celá řada. 

Zároveň je potřeba zhodnotit i ekonomické hledisko. Objednatelé musí být spokojení, a tedy ochotni za naše dopravní služby zaplatit. Totéž platí o cestujících.

Psali jsme:

Krokoměr vlakvedoucího se jen tak nezastaví

Dlouhá cesta k vyšším rychlostem

Jan Studeník: Pendolino je pořád výjimečný stroj

Trendy na českých kolejích

A co když vznikne potřeba nějaký vlak přidat?

O přidělení kapacity dráhy je možné zažádat ještě tři měsíce před začátkem platnosti nového jízdního řádu. Takto přidaný vlak už ale nemá prioritu před vlakem, který dopravce žádá v řádném dubnovém termínu. Pokud Správa železnic zkonstatuje, že už se nikam nevejde, kapacitu dráhy nedostane nebo dostane přidělenou kapacitu výrazně odlišnou a často pro všechny zúčastněné méně atraktivní.

S jízdním řádem zamíchají i výluky

Pro výluky je potřeba vytvořit speciální výlukový jízdní řád. Se vším všudy – tedy i s personálem a vozy. Pro cestující to pohodlné není. Proto, pokud víme o nějaké dlouhodobé výluce, počítáme s ní už při tvorbě pravidelného jízdního řádu. Je to sice nezanedbatelná práce navíc, ale cestující ji ocení – ví, s čím mohou počítat.

Definitivně hotovo v polovině listopadu

Polovina listopadu je období, když už je vše jasné a nový jízdní řád se dostává do praxe. Nahraje se do systémů (aby ho znal například náš e-shop, aplikace Můj vlak, nebo vyhledávač spojení IDOS apod.), přetaví se do tištěné podoby, aby byl k dispozici na stanicích – a od druhé neděle v prosinci podle něj poprvé vyjedou vlaky.

Psali jsme:

I guláš ve vlaku může být zážitek na úrovni

Autem do Tater, ale bez řízení

Jak se sviští po nejmladší trati Evropy

Slavné lokomotivy Evropy

Co když se musí něco změnit?

Od toho jsou dílčí změny jízdního řádu, které jsou tři – v březnu, červnu a září. Pracuje se na nich hned od začátku platnosti jízdního řádu. Takže práce na něm nikdy nekončí…

 

Text: Daniel Mrázek
Spolupráce: Libor Bastián, Jaroslav Chlumecký